Doba milosti

Mnozí lidé z řad katolické církve prožívají postní dobu jako čas trápení. Odříkají si různé věci, protože se to tak podle podání předků má dělat.

Postní doba však má být dobou milosti, dobou přemýšlení, zda je můj život v souladu s Ježíšovým učením. Pokud ano, pak je to super. Pokud ne, je to výzva k činům.

Například: Přemýšlím a dojdu k závěru, že mé srdce zachvátila lakota. Léčbou na lakotu je štědrost. Můžu si říct: Nepůjdu do kina, omezím alkohol ... a za ušetřené peníze někomu udělám radost. Koupím ženě dárek, pozvu děti na výlet ...

Má-li moje prožívání postní doby tento rozměr, stává se postní doba pro mé nitro dobou milosti a vnitřní radosti.