Z historie

Telnickou farnost tvoří kromě samotné obce Telnice s farním kostelem sv. Jana Křtitele také obec Sokolnice s kaplí Povýšení sv. Kříže v Domově pro seniory Sokolnice, p.o. 

    Farní kostel sv. Jana Křtitele v Telnici
 

O založení kostela a datu jeho zasvěcení sv. Janu Křtiteli se nedochovaly žádné věrohodné zprávy. První nepřímý historický údaj o existenci kostela je z roku 1324, kdy je v Telnici uváděna fara. Pravděpodobné založení kostela koncem 13. století nebo počátkem 14. století potvrzuje románsko-gotická věž a její podoba s věží kostela ve Veverských Knínicích (založen koncem 13. století) nebo věží kostela v Brně – Komíně (založen ve 20. letech 14. století).

Do dnešní podoby byl kostel přestavěn v roce 1726, kdy byla postavena barokní loď v podobě latinského kříže s půlkruhovým presbytářem. Kostel má tři oltáře. Hlavní oltář sv. Jana Křtitele se svatostánkem je ze třetí čtvrtiny 18. století, postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Kříži a sv. Antonínu Paduánskému. Kolem kostela byl do roku 1793 hřbitov.

Dne 2.12.1805 byla dělostřeleckou palbou vybita všechna okna a byla poškozena klenba kostela. Po nutných opravách byla na památku bitvy u Slavkova zasazena do omítky věže kostela dělová koule. 

    Zámecká kaple Povýšení svatého Kříže v Sokolnicích
 

Kaple v Sokolnicích byla nejspíše již v 16. století částí tehdy zbudované tvrze, která je dodnes jako tzv. východní či renesanční křídlo součástí zdejšího zámeckého objektu. Konkrétnější zmínku přináší až mešní nadace založená 6. října 1687 majitelkou panství Marií Polixenou hraběnkou z Haissensteinu, zajišťující pravidelné týdenní mše v Sokolnicích. Avšak neutěšené 17. století, během něhož Moravu po dlouhá desetiletí pustošila vojenská tažení třicetileté války, Torstensonovi Švédové či vpády tureckých hord z Uher, se neblaze podepsalo na stavu sokolnického panství. Historické prameny uvádějí, že v roce 1690 byla kaple v natolik zanedbaném stavu, až došlo ke zřícení jedné z jejich obvodových zdí a muselo se přistoupit k jejímu celkovému obnovení.

Rozkvět sokolnického panství nastává v roce 1705, kdy jej kupuje význačný moravský šlechtic majitel mikulovského panství kníže František Walter Dietrichstein (*1664 – †1738). Společně s boskovickým panstvím vytvořil tzv. sekundogenituru, kterou odkázal svému mladšímu synovi Janu Leopoldovi hraběti Dietrichsteinovi (*1703 - †1773). V této době k panství náležely obce Sokolnice, Telnice, Kobylnice, Ponětovice, Horákov a díl Jiříkovic.

Jan Leopold se pustil do rozsáhlé přestavby zámku. Do Sokolnic povolal význačné barokní umělce z prostředí tzv. dietrichsteinského dvora. Architekt a stavitel František Antonín Grimm (*1710 - †1784) je autorem barokní přestavby zámeckého areálu, včetně jeho kaple. Nejhodnotnějším dílem, patrným v celém svém rozsahu i v současnosti, je nástěnná výmalba kaple malíře Josefa Sterna (*1716 - †1775). Je jednou z jeho prvních realizací provedených ve službách hraběte Jana Leopolda. Ikonografii nástěnných maleb výrazně ovlivnilo zasvěcení hlavního oltáře. S ním koresponduje na stěně za oltářem vymalovaná krajina s bílým chrámem, symbolizujícím Jeruzalém. Před krajinným výjevem se tak tyčí Golgota se dvěma kříži, k níž se snášejí andělé. Nad celým výjevem je vyobrazen Bůh Otec s anděly, obklopenými nástroji Kristova umučení. Ústřední motiv však tvoří klenební freska zobrazující legendu o nalezení sv. Kříže. Je složená ze čtyř pravidelně rozvržených skupin: tvoří ji vojáky přidržovaný dřevěný kříž, k němuž přichází zástup osob v čele s císařovnou Helenou a biskupem Makariem, v dolní části skupina přihlížejících osob a v horní andělé na oblačné základně. Hlavní fresku doplňují kartuše s rokokovými rámy znázorňující příběhy spojené s prorokem Mojžíšem. Pod hlavním kůrem nalezneme výjev andělů s nástroji umučení Krista.Tematickou výpověď malířské výzdoby graduje v prostoru umístěný hlavní oltář symbolizující Golgotu, osazený křížem s  korpusem Krista a pod ním stojící Panna Maria se svatým Janem. Výzdoba chrámu tak dostává prostorový rozměr. Jde o dílo sochaře Ignáce Lengelachera (*1698 - †1780).

Nepřehlédnutelnými prvky vnitřního prostoru je také panská oratoř se sochařskou výzdobou a boční oltáře. Ty svým zasvěcením zrcadlí nálady neklidného 17. století. Levý oltář, s vyobrazením Panny Marie Svatotomské, Palladia města Brna, nám i po stovkách let připomíná švédské pustošení naší vlasti v roce 1645 a zároveň mocnou přímluvu Matky Boží. Pravý oltář, zasvěcený jezuitskému misionáři sv. Františku Xaverskému, reflektuje význam Tovaryšstva Ježíšova v tehdejší společenské situaci.

V této podobě byl chrám 13. září 1750 slavnostně vysvěcen. Událost popisuje latinský nápis nad vchodem do kaple:

 „Kostel Povýšení svatého Kříže Pána našeho Ježíše Krista, za vlády nejvyššího velekněze Benedikta XIV. a za panování nejvznešenějšího císaře Františka I. a nejvznešenější císařovny královny uherské i české Marie Terezie, vysvěcený 13. září od olomouckého světícího biskupa Jana Karla Leopolda hraběte ze Scherfenbergu za účasti 2000 biřmovanců, 4000 zpovídajících se a přitom svěcených tří kněží a jednoho podjáhna. Byl postaven a vybaven Leopoldem hrabětem Svaté říše Římské z Dietrichsteina.“ 

„Chrám je domem Božím, dílem, které staví rukama svých věrných služebníků.“

S vděčností vzpomínáme na stavitele, donátory a držitele patronátního práva nad naší kaplí:

František Walter Xaver Dietrichstein (*1664 – †1738)
Jan Leopold Dietrichstein (*1703 - †1773)
František Karel Dietrichstein (*1731 - †1813)
František (z Pauly) Karel Dietrichstein (*1731 - †1813)
František Xaver Dietrichstein (*1774 - †1850)
František Mitrovský (*1845 - †1875) a Arnošt Mitrovský (*1847 - †1875)
Vladimír I. Mitrovský (*1814 - †1899) a Julie rozená Salis-Zizers
Vladimír II. Josef Mitrovský (*1864 - †1930) a Marie rozená Baworowská
Vladimír III. Antonín Mitrovský (*1901 - †1976) 

„Tvé jméno jsem vyryl do své dlaně“

Z našich domovů povolal Pán své služebníky ke kněžskému a řeholnímu životu:

Táborský Jan (*1696 - †1748), premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce.
Otmanský Hugo (*1704 - †1772), Benediktinské opatství Rajhrad.
Sedlák Martin (*1849 - †1924)
Chudáček František (*1845 - †1912)
Schenk Klement Richard (*1878 - †1925), Benediktinské opatství Rajhrad.
Burk Karel (*1863 - †1938)
Burk Jan (•1880 - †1948)
Cemper Bohuslav (*1925 - †2006)
Macenauer Jiří (*1946)
Hemala František Ludvík (*1964), Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti.
Majárková Aloisie S. M. (*1874 - †1906), Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka.
Umlášková Anna S. M. (*1876 - †1955), Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka.
Majárková Huberta S. M. (*1878 - †1920), Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka.
Junková Dominika S. M. (*1905 - †1989), Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova.
Junková Jana S. M. (*1906 - †1975), Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova.
Hemalová Ludmila, řádovým jménem Marie Terezie od Vítězného Beránka (*1965), Řád bosých karmelitek v Dačicích. 

Sv. Jane Křtiteli, bl. Marie a sv. Voršilo Ledochowské, orodujte za nás!   

Pro web farnosti zpracoval Ing. Josef Chudáček, 2016  

Poznámky:
Křestní jména jsou uvedena v české verzi bez ohledu na národnost aktérů.
V textu použity citace z katalogu „Josef Stern 1716 – 1775“ str. 99. 

Prameny a literatura:
Chudáček J., kolektiv: Obrázky ze života farnosti v Sokolnicích a Telnici, vlastním nákladem 2015
Šeferidisová Loudová M., kolektiv: Josef Stern 1716 – 1775, Muzeum umění Olomouc 2015
Inventář kaple v Sokolnicích, fond BKB, inv. č. 5900, sg. J 9, kart. 1535, Inventář děkanství Modřice
http://rmm.cz/dietrichstein/dietrich/karel_maxmilian.html