Farní zájezd po mariánských poutních místech naší diecéze

O svátku sv. Cyrila a Metoděje se farníci z Telnice, Sokolnic a Prace vydali autobusem na poutní zájezd po známých mariánských poutních místech našeho kraje.

Naše první zastavení proběhlo v chrámu P. Marie Bolestné ve Sloupu v Moravském Krasu. Historie tohoto poutního místa se váže k zázraku uzdravení mlynářovy dcery, která se modlila u mariánské sochy za své uzdravení z padoucnice a snad i slepoty. Socha získal hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu a dočasně ji umístil v jejím pokoji ve mlýně, než pro ni vystavěl dřevěnou kapli. Mnoho lidí z širého okolí sem začalo pravidelně putovat, a tak po smrti hraběte nechala hraběnka Karolina ve Sloupu v letech 1751 – 1754 vystavět nový kostel.

Naše pouť pokračovala do Křtin, kde jsme navštívili kostel Jména Panny Marie. První zmínka pochází již z roku 1237, kdy byla papežem Řehořem IX. vydání imunitní listina, ve které jsou Křtiny uváděny jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Socha P. Marie byla vytvořena v první polovině 14. století. Známý barokní kostel byl vybudován podle návrhu věhlasného architekta Jana Blažeje Santiniho v letech 1718-1750. Na stavbě se ještě podíleli někteří umělci a mistři, včetně těch zednických – Františka Benedikta Klíčníka, Františka Antonína Ritze, sochařů – Ignáce Lengelachera, Antonína Schweigla, malířů Ignáce Rába a Jana Jiřího Etgense. Poutní areál je postaven na půdorysu řeckého kříže. Na chrámovou budovu navazuje ambitové nádvoří s kaplí sv. Anny.

Otec Oldřich v tomto nádherném barokním chrámě sloužil slavnostní mši svatou. Byli jsme zde také přivítáni místním panem farářem, otcem Metodějem, který nám povyprávěl o historii tohoto nádherného chrámu. Otec Oldřich mu také naším jménem popřál k jmeninám a předal mu malý dárek. Nám byla ještě spuštěna známá zvonohra a tím jsme se s Křtinami rozloučili.

Odjeli jsme do Vranova u Brna, kde nás po chutném obědě, kafíčku a výborných domácích koláčcích čekal jeden z bratří paulánů, tedy přesně Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly. Ten nám poutavě povyprávěl o vzniku tamního chrámu Narození Panny Marie, jehož stavba probíhala v letech 1622-1624. Krypta tohoto kostela původně sloužila jako hrobka rodu Lichtenštejnů. Na začástku příběhu vranovského kostela bylo však zázračné zjevení P. Marie nemocnému šlechtici Vilémovi z Rožmberka. Ta jej požádala o vystavění kostela. Když byly položeny základy z dubového dřeva, zázračně se šlechtici vrátil zrak. Na místě tohoto zjevení byla nalezena také soška P. Marie. My jsme tu ještě navštívili pohyblivý betlém, z něhož úplně dýchala práce šikovných řezbářů.

Po nádherném zážitku, který jsme měli na všech tří poutních místech zklidněni a dobře naladěni vraceli domů bezpečnou jízdou našeho „dvorního řidiče“, hodného a usměvavého pana Aloise Hrdličky. Poděkování patří i o. Oldřichovi, který nás modlitbou a požehnáním na této pouti – troufnu si říct – rád provázel. A počasí? Díky svatému Petrovi – bez závad.

Anna Nečasová, farní delegátka