Hodová mše svatá byla slavena za velké účasti krojovaných

Hodová neděle 19. června 2022 se ve farním kostele sv. Jana Křtitele slavila mší svatou s průvodem krojovaných stárků, kterých tentokrát dorazilo na sedmdesát. Ty jako obvykle do kostele přivedl pár hlavních stárků, bylo jich nakonec tolik, že jejich mladší polovina stále po celou mši v bočních kaplích. Slavnostní mši svatou sloužil telnický pan farář Oldřich Chocholáč, který všechny zaujal kázáním o historii oltářního obrazu. Z jeho kázání si dovolujeme citovat některé pasáže:

„Slavíme dnes společně slavnost zasvěcení našeho farního kostela – Narození sv. Jana Křtitele. Přirozeně je naše pozornost soustředěna o hodové slavnosti na stárky a jejich nádherné kroje, ale zde v kostele i na hlavní oltář, který nám sv. Jana Křtitele, našeho farního patrona a nebeského ochránce připomíná. V Lukášově evangeliu jsme slyšeli o Zachariášovi a o jeho ženě Alžbětě, která nemohla mít děti – jejich postavy máme vyobrazeny po stranách našeho hlavního oltáře v krásné barokní podobě z roku asi 1750. Evangelium nás uvedlo do zázračného Božího zásahu do života těchto dvou manželů a narození jejich syna, kterému dají jméno Jan – v hebrejštině JOCHANÁN, což znamená Bůh je milostivý. Oltářní obraz, jehož výška je úctyhodných 5,5 metru nám znázorňuje setkání Jana Křtitele a Ježíše z Nazareta u řeky Jordan a scénu křtu Páně. Autorem obrazu je český jezuita a jeden z nejvýznamnějších českých malířů 18. století Ignác Viktorín Raab. Jeho díla najdeme např. v Praze na Malé Straně v kostele sv. Mikuláše, v kostele sv. Ignáce nebo nedaleko v benediktinském opatství v Rajhradě či na Velehradě, kde Raab roku 1787 zemřel.“

Pan farář následně doplnil podstatnou informaci o tom, že nynější podoba tohoto uměleckého díla je dílem především jiného autora: „Nicméně současná podoba našeho oltářního obrazu je z roku 1936, kdy se do díla dal akademický malíř, rodák z Tišnova Norbert Pokorný a po restaurování bočních oltářů, křížové cesty a v obci boží muky se dal i do oprav obrazu křtu Páně a moc nám z původně barokního Raabova díla nezbylo. Ostatně už při restaurování se naši předci radovali, že oprava moc nestála. Norbert Pokorný nám po své renovaci zanechal typické zobrazení křtu Páně ve spodní části obrazu, v té horní tradiční zobrazení Nebeského Otce a Ducha svatého, který v podobě holubice sestupuje na Ježíše při jeho křtu. Pokud se pozorně zadíváme na oltářní obraz, neunikne nám jeden detail – a to je podobnost ve tváři Ježíše a Jana Křtitele, která nám připomíná nejen slavení Narození sv. Jana Křtitele 6 měsíců před vánočními svátky Narození Páně, ale i zmínku Lukášova evangelia, že Alžběta byla příbuzná Panny Marie, matky Krista. Máme tak před očima setkání, z lidského pohledu dvou příbuzných a zároveň otevřeného nebe.“

Dále pak zmínil, jak důležité jsou kořeny, které si právě těmito hodovými slavnostmi připomínáme: „Hody jsou pro nás připomínkou, že někam patříme – do konkrétní rodiny, užší i té širší, se kterou se mnohdy potkáme třeba právě při příležitosti hodů. Patříme však i do "rodiny" konkrétní obce, konkrétního národa, země. Poděkujme za to, že nejsme vykořeněni, ale naopak, že máme své kořeny – svou rodinu a zemi. A prosme, aby bylo nebe vždy nad námi otevřené a v různých dějinných situacích měli jistotu – že nejsme sami, že Bůh o nás ví a dává nám poznat, co znamená být pod ochranou sv. Jana Křtitele – Jochanána, že Bůh je milostivý. A dá nám každý den být alespoň trochu – svým jednáním - podobni Kristu a jeho příbuznému Janu Křtiteli.“

Mše svatá byla sloužena za naši farnost, jejíž součástí jsou dvě obce Telnice a Sokolnice. Po mši se všichni krojovaní společně s panem farářem na památku vyfotili. Děkujeme všem, kteří tuto krásnou hodovou mši připravili a také všem malým i velkým stárkům a krojovaným za krásnou folklorní ozdobu této naší společné slavnosti.