Milí farníci,

31. ledna si připomínáme památku sv. Jana Boska, vychovatele mládeže, duchovního otce mnoha opuštěných dětí a zakladatele „preventivního“ výchovného systému.

Svatý Jan Bosko se narodil v roce 1815 v Itálii. Velmi brzy mu zemřel otec a jeho maminka Markéta byla najednou sama na obživu a výchovu tří dětí. V té době byla Itálie zmítána válkou a sužována velikým hladem. Matka Markéta však, jakkoli byla v zoufalé situaci, nerezignovala. Nabídla Bohu, i své rodině, dvě ruce: první byla pevná a druhá laskavá. Zřejmě zde se rodilo umění malého Jeníka, pozdějšího Dona Boska, který vytvořil pro mládež prostředí domova, školy, kostela i hřiště; prostředí, ve kterém bylo mladým opravdu dobře. A to bylo možné pouze tam, kde sice vládl přísný řád, ale zároveň se všichni cítili svobodně a přijímáni s láskou.

Počátky preventivního systému bychom našli v důslednosti matky Markéty: Don Bosko sám vypráví příběh ze svého dětství, kdy velmi nazlobil svou maminku, když neuhlídal králíky a namísto toho běžel hrát si s kamarády. Když se večer vracel domů, říká mu unavená maminka: „Podej rákosku!" Jeník podává roztřesenou rukou rákosku mamince a ptá se: „Budete mě bít?" „A proč ne, když tak zlobíš!"
K výprasku nakonec nedošlo, protože malý plačící Jeník se omluvil a příště se opravdu snažil být lepším. Rákoska tehdy (ale ani později) nebyla použita. Zajímavé však je, že ji maminka Markéta nikdy z kouta neodstranila. A její Jeník, coby Don Bosko, nakonec sám vychovával mládež „ne bitím, ale láskou".

Rozumějte: prevence (z lat. prevenire = předcházet) nespočívala v rákosce – aby mě snad někdo nepodezříval z propagování rodinného násilí – jako spíše v ruce, která rákosku držela. V ruce pevné a přitom tak laskavé. Preventivní systém Dona Boska, tzn. vynalézavou lásku pro dobro ohrožené mládeže, se dnes snaží uskutečňovat salesiáni v mnoha salesiánských zařízeních a farnostech na celém světě. Jak se jim to daří u nás, v naší republice a v českých misiích v Bulharsku, můžete se podívat na webových stránkách www.sdb.cz.

P. Ladislav Kozubík