Sederová večeře

V neděli 10.4.2016 odpoledne jsme s Lenkou Franklovou, Petrem Wajdou, za vydatné pomoci Hanky a rodičů, uspořádali sederovou večeři pro prvokomunikanty a jejich rodiče. V tomto složení to byla premiéra a moc se nám to zalíbilo. Abychom se naladili na atmosféru radostného života židů, v úvodu nám sličné tanečnice zatančily dva hebrejské tance.

Správně jsme se věnovali pesachovému sederu. Pesach je slaven jako svátek svobody, zejména jako den vzpomínky na události spojené s odchodem židů z Egypta. Poslední rána, po které se faraon rozhodl židy propustit, bylo usmrcení všech prvorozených Egypťanů. Aby anděl smrti poznal židovské domy, přikázal Hospodin židům potřít rámy i prahy u dveří krví z beránka. Takto označené domy anděl obešel a nikoho nezabil. Od toho je odvozené jméno svátku Pesach, co znamená přejít, obejít, vyhnout se. Tato večeře má stanovený řád (seder) a pojídají se symbolické pokrmy, např. vajíčko, karpas –sladká zelenina, hořké byliny, charoset – směs jablek a oříšků, pečené jehněčí a vše se zapíjí dobrým vínem. Také se tento svátek spojuje s nekvašenými chleby, protože židé odcházeli ze zajetí tak rychle, že jim těsto na chleby nestačilo vykynout. Slavnost nemá jenom charakter hodování, ale má i také duchovní rozměr. Při večeřích předávají otcové rodin učení Tóry svým potomkům. Bezpochyby je to zejména pro židy velmi významný svátek, protože rabíni doporučují slavit celou noc. My jsme to stihli za zhruba dvě hodiny. A ještě jsme si zazpívali Hevenu šalom alechen (Ať na všechny sestoupí Boží pokoj). Pokud se dá stručně popsat odkaz této slavnosti, podle mého by to mohly vyjádřit tyto slova: láska, odevzdanost, pokora, poděkování, radost, společenství, moudrost, vytrvalost.

Příští rok v Jeruzalémě!

MO